O mně,  Ze života

Jak jsem se stala vegankou

Ahoj!

*

Plánovala jsem tento článek po roce veganství, ale dostávám se k němu až teď. Jsem oficiálně vegankou od 1. 1. 2016, takže to bude již 1 rok a 8 měsíců. Než se dostanu k vyprávění celému příběhu „Proč a jak jsem se stala vegankou“, tak bych ráda ujasnila, co je veganství, těm kteří trochu tápají v jeho pochopení.

Pojem veganství je stručně a jasně vymezen na tetičce WikipediiVeganství je druh stravy, filozofie a životní styl spočívající v odmítnutí konzumace živočišných produktů. S veganstvím je často spojeno odmítání jakéhokoli využívání zvířat k lidskému užitku. Na rozdíl od běžného vegetariánství se veganství zříká konzumace nejen masa, ale i vajec, mléčných výrobků a medu. Mnoho veganů z přesvědčení také nesouhlasí s rybařením, myslivostí, kožešinovým průmyslem, cirkusy, zoo, používáním výrobků z kůže, vlny a hedvábí nebo kosmetiky testované na zvířatech.

Pokud vás zajímá můj příběh, tak čtěte dál. Budu ráda za konstruktivní komentáře, jsem otevřena diskuzi, ale nadávky a podobné žvásty si nechte na doma. Děkuji mnohokrát.

Nezapomeňte mě sledovat na mém Facebooku, Twitteru a Instagramu.

Jaký máte názor na veganství vy? Dejte vědět v komentářích a přidejte odkaz na váš blog.

*

„Velikost a mravní pokrok národa se pozná podle toho, jak zachází se zvířaty.“
-Mahátma Gándhí

Jak jsem se stala vegankou

*

Jak jsem se stala vegankou

O veganství jsem se začala zajímat přibližně rok předtím, než jsem se vegankou stala. Dřív jsem moc o takových věcech ani nepřemýšlela, protože jsem vyrůstala v prostředí, kde ani nikdo nevěděl, co to vegan je. Už od malička jsem nebyla velký fanoušek masa a pamatuji si, jak jsem ho občas tajně vyplivávala nebo vyhazovala. Nepamatuji si ani den, kdy bych vypila skleninci samotného mléka. Nikdy jsem si neuvědomovala, co vlastně pořádně kupuju, jaké to má složení nebo jak moc při tom zvířata trpělí. Pak nastal zlom, kdy se můj nejlepší kamarád stal veganem a já jsem nad tím vším začala uvažovat.

Abych byla upřímná, tak jsem se nestala vegankou přímo proto, že „miluju“ zvířata. Já se vlastně většiny zvířat bojím. Spíš jsem si uvědomila, že není správné si říkat, že jsme něco ví než oni. Zvířata i lidi jsou živé bytosti a na nás není určovat, kdo je nadřazený a kdo podřazený. A nejde tu jen o jídlo. Ještě víc mě snad dokáže teď rozčílit vědomí toho, že zvířata jsou využívány a týrány jen pro zábavu (např. cirkus) a nebo pro krásu a pohodlí lidí (testování kosmetiky, kožišiny, kožené věci). Nerozumím tomu, že jsem si to dřív neuvědomila.

S veganstvím jsem začala skoro ze dne na den. Ten rok předtím jsem už nekupovala testované produkty, ale jedla jsem vše. Snažila jsem se totiž udělat nejdřív dvě věci: pořádně si vše zjistit a připravit na to okolí. Vyhledávala jsem si, jak to vlastně s využíváním zvířat je, jak a co bych pak měla jíst, jaké to může mít zdravotní důsledky, jak předejít selhání a mluvit o tom s rodinou a přáteli. Chtěla jsem si být naprosto jistá, že dělám správnou věc a dělám to pro ty pravé účely. Pro mě byla nejlepší volba jít do toho hned. Nedělat pomalé vysazování masa, mléčných výrobků, vajíček, atd. Prostě se do toho rozhodnutí ponořit.

První měsíc byl krušnější, protože si mé tělo muselo zvyknout na trochu jinou stravu, já se musela naučit jíst jiné věci a odolávat těm starým (U dortíků to byl občas trochu boj..). Řekla bych, že tak po třech měsících jsem už veganskou stravu brala jako součást mě a vše začalo být snadnější. Řekla bych, že co se stravy týká, tak jsem 99,9% vegan, protože občas přehlédnu omylem živočišné éčko apod., ale stává se to už vážně minimálně, protože jsem navyklá vše kontrolovat. Jak jsem již zmiňovala, tak nekupuju kosmetiku testovanou na zvířatech, živočišné produkty a snažím se i zmenšovat svoji ekologickou stopu. Netvrdím, že jsem 100% vegan, protože těch je na Zemi minimum, ale snažím se být zodpovědná k sobě, zvířatům a naší Zemi.

Myslím, že tento článek rozdělím na více částí, protože bych se chtěla podělit o tipy a triky, které mi ze začátku (i teď) pomohly. A také se podělit o plusy a mínusy, kterých jsem si na veganství všimla. Jenže to by byl hodně dlouhý článek a na to nemá nikdo čas. Takže to nechám na příště.

4 komentáře

  • Aisha.Jayne

    Ahojky tak to já se snažím stát vegetariánkou a jím zatím maso jen o víkendu pokud nic mě nenapadá a přítele který se snaží taky jíst takhle zdravěji bez masa cožý si díky mě uvědomil protže jinak kdysi kdyby mu někdo řekl tohle že ho jist bude ale omezovat jen na víkend tak by se mu asi vysmál zřejmě mám na něj vliv 🙂 tak že pomalu ale jistě jíme zdravěji jen ty recepty pořád vymýšlet co si udělat na celý den do práce když člověk pracuje tak musí nějak ať to má na celí den tak že vlastně vaříš každý den protože jíme krabičky jako že mín po troškách a po celý den co 3 hodiny

    • Annie

      Je fajn, že se snažíš stát alespoň vegetariánkou a nenápadně k tomu přibíráš i přítele. 🙂 Jinak já budu nastupovat do nové práce a budu si dělat hlavně studené obědy/svačiny, takže pak budu postupně různé své varianty dávat i na blog a tím tak snad dodám nápady i tobě a dalším. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..